Sisi auf der Spur

7. srpna 2009 v 12:46 | Lisi |  Sisi (1837 - 1898)
Následující článek je rok stará reportáž, psaná po návštěvě výstavy Sisi auf der Spur.
Upozornění: Informace v ní obsažené již nemusí být dneska aktuální


Habsburkové, kteří mají svůj původ ve Švýcarsku, s námi měli hodně dlouho co dočinění. Pokud se Vás, jako občana České republiky, někdo zeptá, který z těch lidí s modrou krví byl nejdůležitější, pravděpodobně budete jmenovat velké ikony jako Rudolfa II., Marii Terezii a Franze Josefa. Ale musíte mi dát za pravdu, že větším "prodejním artiklem" je bezpochyby Marie Antoinetta nebo manželka posledně jmenovaného císaře Alžběta. První dámou více žijí ve Versailles, ale ta druhá má své pevné místo v hlavním městě bývalého mocnářství. Při každé procházce Vídní stoprocentně narazíte na její podobizny podle slavného Winterhalterova obrazu. Chcete-li víc, stačí si zajít do Hofburgu, kde je jí věnované muzeum a můžete vidět její sbírku vějířů, zrcadlo, rukavičky, kopii jejího kupé nebo vanu. Ta vana byla, mimochodem, v její době nejmodernějším zařízením svého druhu. Zajímavé je si uvědomit, že ještě před 110 lety byly všechny tyto exempláře v osobním vlastnictví rakouské císařovny. V současné době probíhá ve Wagenburgu (v areálu Schönbrunnu) výstava Sisi auf der Spur, podle mého skromného překladu Sisi na stopě. Až do 31. 10. 2009 si můžete za 4,5 € prohlédnout "Sensationelle Kultobjekte für Sisi-Fans aus aller Welt", jak se lze dočíst na oficiálních materiálech k výstavě.
Wagenburg slouží k vystavování kočárů Habsburků. Toto by mohlo pro nadšence historických povozů být dostatečným důvodem k návštěvě tohoto muzea, ale já jsem do něj vlezla právě z důvodu, že v něm probíhá výstava Sisi auf der Spur. Jméno říká vše o tom, co můžete vidět. Na úvod jsem si návštěvník může přečíst panely se základními údaji ze života Alžběty. Tyto panely se vyskytují postupně během celé výstavy, kromě základních biografických údajů jsou na nich fotografie císařovny. Za nejzajímavější považuji ten, který informuje o Sisiných pobytech ve Vídni a v cizině. Je udělán tak, že dny, kdy měl Franz Josef manželku doma, jsou vyznačeny jednou barvou a cizina druhou. Zajímavé je, že vídeňská barva se objevuje častěji. Klasické panely doplňují ještě speciální multimediální, pro ty druhé se hodí mít nějakou znalost němčiny. Zatímco první si může návštěvník číst i v angličtině, multimediální panely jsou namluvené pouze německy. Toto se dá označit za jediný mínus výstavy. Komentáře k promítajícím se obrázkům mohly být zajímavé soudě podle jednoho, který jsem si poslechla. Ten byl o posledním dnu života císařovny Alžběty. Vlastně celkově chybí na výstavě popisy v češtině, i když, kdo ví, za pár let třeba čeština dobude místo angličtiny. Už dnes dostává návštěvník Schönbrunnu českého audioprůvodce.
Na začátku výstavy lze vidět Sisiny svatební šaty, které měla na sobě jako sedmnáctiletá. K těmto šatům kontrastují hned vedle vystavěné černé, do této barvy se zahalila po sebevraždě svého syna. Další oblečení nepatřilo jí, ale manželovi. Vidíme loveckou uniformu Franze Josefa z počátku 20. století. Jako další exemplář návštěvník zaregistruje dětský kočár Rudolfa a Gisely. Na panelu před ním je fotografie malých dětí právě v tomto kočáru v zahradě laxemburgského zámku. Na konci místnosti si můžeme prohlédnout ohromnou sbírku kočárů k nejrůznějším účelům. Vyniká z nich ten, který byl použitý při korunovace Karla I. Cestu po schodech do patra lemují fotografie Sisi, z nichž jedna je ta, kde sedí na koni a tvář si zakrývá vějířem. Toto je typické pro její povahu. V patře je sbírka jezdeckých sedel císařovny, dále jsou tam vystaveny bičíky Franze Josefa a Rudolfa. Ten císařův má na sobě miniaturní portrét jeho manželky. Po návratu do přízemí pokračuje prohlídka po druhé straně místnosti. Kromě saní Marie Terezie je zde vidět uniforma uherského vojáka, pár dalších kočárů, panely popisující konec života Sisi a pohřební kočár. Okolo něho jsou obrázky s Franzem Josefem, jak žalostně klečí u manželčiny smrtelné postele, titulní stránky novin s prostým oznámením Unsere Kaiserin ist tot a fotografie smutečního průvodu do Kapucínské hrobky.
V hrobce leží od roku 1633 již 146 šlechticů, z toho 12 císařů a 19 císařoven. Samotný ceremoniál se nám může zdát trochu složitý, ale plně odpovídá náboženskému založení Habsburků. Jakmile se pohřební průvod se zesnulým zastaví před branou Kapucínské hrobky, muž v čele průvodu zaklepá. Pak se ozve: "Kdo žádá o vstup?" Muž představí zesnulého se všemi tituly: "Císař římský, král český a vévoda rakouský..." "Toho neznám,"odpoví mnich. Muž zopakuje klepání a na stejně položenou otázku odpoví zkráceným titulem zesnulého. Tohoto mnich také nebude znát. Až na třetí pokus odpoví muž: "XY, ubohý hříšník" Mnich nyní může prohlásit: "Toho znám." Teď má zesnulý Habsburk volnou cestu do Kapucínské hrobky. My máme do ní dnes přístup za malý poplatek a můžeme se zamyslet nad rakví císařovny Alžběty o tom, jaký měla nezáviděhodný život. Údajně chtěla být pohřbená v moři, aby byla skrytá před zraky veřejnosti tak, jako se ráda skrývala během svého života. Teď leží v pro veřejnost přístupné kryptě a každý může hledět na její rakev, jak chce dlouho. Možná by se slušelo dodat, že pohřební kočár, ve kterém jela na své poslední cestě, byl naposledy použit pro manželku Karla I., které bylo osudem dáno stát se poslední císařovnou. Definitivní konec monarchie a konec výstavy. Odcházím a cestou si koupím pár suvenýrů se Sisi. Pro Vídeňáky symbolem a dobrým "prodejním artiklem".

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama