Vzájemné uznání Lichtenštejnska a ČR

20. září 2009 v 16:17 | Lisi |  Historie
Možná na první pohled se může zdát, že tento článek sem svým zaměřením ani nepatří, ale nebyla bych to já, kdybych si nenašla nějaké pojítko...

...tím pojítkem je příbuzenský vztah. Babička současného knížete byla sestrou Františka Ferdinanda d'Este. A tím pádem byla tedy také neteří císaře Františka Josefa I.

Napjaté vztahy mezi Lichtenštejnskem a ČR se datují do doby vzniku Československa. Příčinou všeho byly majetkové spory. V rámci pozemkové reformy v roce 1919 jim byla zabrána část zemědělského majetku. Oprávněnost podřízení majetku pozemkové reformě byla zkoumaná i soudně, vždy pro Lichtenštejny neúspěšně. Diplomatické styky mezi oběma zeměmi byli navázány pouze v letech 1938 - 1939. Po druhé světové válce začal další majetkový spor, Lichtenštejnům byl po roce 1945 majetek zkonfiskován, protože se při předválečném sčítání lidu přihlásili k německé národnosti. Jelikož konfiskace majetku proběhla do roku 1948, nevztahoval se na něj restituční zákon z roku 1991. Jako argument pro neoprávněné zabavení majetku používají Lichtenštejnové skutečnost, že Lichtenštejnsko jako suverénní stát má svoji národnost, a tudíž nemohli být Lichtenštejni považováni za Němce, kolaboranty a zrádce. Diplomatické styky chtěla Česká republika navázat hned v roce 1993, jenomže Lichtenštejnsko požadovalo vždy jednat i o majetkových záležitostech a odmítlo návrh ČR, že bude alpské knížectví uznávat až od roku 1993. Lichtenštejnsko se několikrát snažilo vynutit si jednání o majetku tlakem na různých mezinárodních fórech, ovšem neúspěšně.

Současná finanční krize způsobila, že se svět začíná vypořádávat s daňovými ráji.Tyto země musí do tří let přizpůsobit svoji legislativu směrem k větší spolupráci a otevřenosti. Poté, co Lichtenštejnsko přistoupilo na požadavky EU o dvojím zdanění, všechny země začaly tyto dohody podepisovat. Podpisem České republiky by tedy došlo k uznání Lichtenštejnska.
O této smlouvě měla ještě jednat Topolánkova vláda, jenomže to bylo před volbami do EP, proto jednání nechala na Fischerově vládě. Ta schválila 13. 7. 2009, že bude podepsána dohoda o uznání Lichtenštejnska Českou republikou a naopak. Na navázání diplomatických styků se nevážou žádné další podmínky, a to ani majetkové, řekl v červenci premiér Jan Fischer.

Jednání byla završena 8. 9. 2009. Při oficiální návštěvě ministryně zahraničních věcí Knížectví Lichtenštejnsko Aurelie Frick bylo podepsáno Společné prohlášení o navázání diplomatických styků mezi Českou republikou a Knížectvím Lichtenštejnsko a Memorandum o budoucí spolupráci u příležitosti navázání diplomatických styků mezi Českou republikou a Knížectvím Lichtenštejnsko. K podpisu došlo v Černínském paláci za přítomnosti českého ministra zahraničí Jana Kohouta. Završené vzájemné uznání umožní např. zabránit dvojímu zdanění.
Zástupci obou zemí se shodli, že otázku minulosti (ztráta majetku z důvodu Benešových dekretů) nechají na komisi historiků z obou zemí. Vyhnuli se ovšem prohlášení, že by historici měli stanovit jasný závěr, jak to s majetky na Moravě dopadne.
S Lichtenštejny již dříve spolupracovalo vedení Jihomoravského kraje, hned den po podepsání dohody se sešel ve Vídni hejtman Michal Hašek s lichtenštejnským korunním princem Aloisem a domlouval body spolupráce knížectví a regionu.
V roce 2004, tedy krátce po tom, co Lichtenštejnsko blokovalo vstup České republiky do EU, řekl kníže Hans Adam II. v jednom rozhovoru: "Já jsem vždy říkal, že kompenzace by byla pro Českou republiku finanční břímě, které by nedávalo žádný smysl. Ve skutečnosti, z čistě ekonomického hlediska, by bylo pro Českou republiku velmi výhodné vrátit nám naše majetky nazpět. My jsme nejen ochotni, ale také schopni investovat značné množství peněz do těchto majetků a do historických budov, které jsou s těmito majetky spojeny. Ve skutečnosti by restituce byla velké finanční břímě pro moji rodinu, protože lesní a zemědělské pozemky už nejsou moc výnosné a totéž je nutno říci o historických budovách, zvláště pak na venkově."


Zdroje: články na idnes.cz:
Politici se bojí uznání Lichtenštejnska. Knížectví žádá majetek na Moravě (21.5.2009)
Lichtenštejnsko uzná po 17 letech samostatnost České republiky (13.7.2009)
Lichtenštejnsko uznalo nezávislost Česka, spor o majetek nechá historikům (8.9.2009)
Finanční krize odstartovala boj s daňovými ráji (6.4.2009)


A rozhovor s knížetem z roku 2004 dostupný zde: http://www.blisty.cz/art/17121.html

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Margita Margita | Web | 22. září 2009 v 20:15 | Reagovat

Měli bychom Lichtenštejnům vrátit vše, co jim bylo vzato. Bylo by to nejlepší pro všechny.

2 Lisi Lisi | Web | 24. září 2009 v 16:22 | Reagovat

Jenomže, když by se jim ten majetek vrátil, tak by se přiznalo, že v letech 45-48 tu nebyla pravá demokratický republika.

3 Margita Margita | Web | 25. září 2009 v 18:46 | Reagovat

Přiznat si, že ta léta nebyla pravedliva a že mnozí z nás dělali chyby, je první krok. Pak se můžeme smířit s českými Němci, které jsme vyhnali, urovnat majetkové poměry s těmi, kteří byli okradeni v těchto letech, ale tak abychom nezpůsobili nové křivdy. Vrátit majetek šlechtickým rodům, mezi nimi i Lichtenštejnům.

4 Ducii Ducii | Web | 28. září 2009 v 12:33 | Reagovat

Pokud někdo zradí z prospěchářství (ono bylo velmi výhodné být za války Němcem), tak podle mě nemá právo nárokovat si majetek (přípomínám šlechta nebyla vlastníkem, jen leníkem(většina svou roli takto stále chápe), spravovala půdu, starala se o lidi, takže když toto poruší je logické že se jim majetek zabaví), tím teď myslím obecně, problém je v tom, že pokud vrátíme majetek zabavený 1945 Lichtenstejnům, ozvou se jiné rody a může to vyústit ještě v hoodně velkou krizi...proč těm jo a nám ne...

5 Ducii Ducii | Web | 28. září 2009 v 12:35 | Reagovat

...neříkám, že odsun Němců byl dobrý krok (jen jsme ukázali, že sme stejný hovada jako oni), ale na druhou stranu, když se dívám, co se děje dnes na Slovensku - stálé problémy s Maďary, jsem ráda, že v mém krásném rodném městě už nevisí nacistická vlajka, německé nápisy,...

6 Petr Petr | Web | 11. března 2012 v 5:26 | Reagovat

[1]: Tohle by byla dobrá myšlenka po propočtech. Ten majetek má poměrně vysokou hodnotu. Je mi naprosto jasné, že stát nedokáže na podobných nemovitostech vydělávat a J. Adam II, by to zvládl. Což dokazují jeho úspěchy v reformování Lichtenštejnské banky a také fakt, že vystudovat Business Administration.

[2]: Dobrá připomínka. A byla to svobodná republika 1945-48?

[4]: Řekl bych spíš, že jsme hledali záminku proč jim to zabavit. Přecejenom toho bylo asi dost, když to bylo cca 80% jejich celkového majetku.

[5]: Je vždycky obtížné mít mnoho národnostní stát. Pokud tedy všichni nevěří, že jsou "khanové". hehe

7 Lisi Lisi | Web | 12. března 2012 v 8:21 | Reagovat

[6]: Alespoň se na ní hrálo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama