Čas žít, čas umírat

15. března 2012 v 18:53 | Lisi |  Knihy
Našla jsem si další zajímavý text, který jsem během let na gymnáziu sepsala. Dnes bych se už tolik o knížku nezajímala, šlo by mi pouze o děj, který je jen tak mimochodem v Remarquově díle Čas žít, čas umírat dokonalý.

Tento román mnozí přirovnávají k známému Na západní frontě klid, protože obě knihy se odehrávají během světové války, hlavního hrdinu potkáme na frontě, doma na dovolené a pak zase zpátky na frontě, kde oba padnou. Mě osobně víc zaujal ten z 2. světové, zřejmě proto, že se v něm vyskytuje mezi důležitými postavami i žena a navíc konec hlavního hrdiny mě zde mnohem více zaskočil.


Nyní se podívejme na postavu autora. Erich Maria Remarque se narodil jako Erich Paul Remark dne 22. 6. 1898 v Osnabrücku a zemřel 25. 9. 1970 v Locarnu ve Švýcarsku. Ve svých osmnácti letech odešel dobrovolně na frontu, kde byl ovšem raněn a zbytek první světové války prožil v lazaretu v Duisburgu. Válečná zkušenost mladého Ericha poznamenala, patří mezi tzv. ztracenou generaci. Po válce vystřídal řadu povolání, byl mimo jiné učitelem, účetním, automobilovým závodníkem nebo novinářem. Soustavně se věnoval dráze spisovatele. První velký úspěch mu přineslo vydání knihy Na západní frontě klid, kterou již v roce 1930 zfilmoval Lewis Milestone. Ovšem ve 30. letech musel Remarque odejít do emigrace, jeho knihy patřily v Německu mezi zakázané. V rámci propagandy nacisté vymysleli, že původní jméno spisovatele je Kramer, mělo odkazovat k židovským a obchodnickým kořenům, chtěli ho veřejně označit za lháře. Jelikož Remarque získal v USA občanství, zatkli jeho sestru Elfriede. Právě sestřina poprava inspirovala spisovatele k napsání Jiskry života. V této knize, stejně jako ve všech jeho ostatních, jsou zřetelně vidět autorovy protiválečné myšlenky.

Hlavním tématem knihy Čas žít, čas umírat je život běžných Němců jak na frontě, tak doma v Německu. Má podobné schéma jako Na západní frontě klid, tedy život vojáka na frontě, na dovolené a opět na frontě. Děj knihy začíná někdy v roce 1944 v Rusku, kdy německá armáda již ustupuje. Hned v první kapitole jsme seznámeni s jednotlivými vojáky, je vidět, kdo z nich ještě věří německé myšlence o nadřazenosti a kdo z nich bojuje, protože musí. Tyto myšlenkové rozdíly se ještě více projeví ve zničeném Německu, kam hlavní hrdina (Ernst Graeber) přijíždí na dovolenou po dvou letech na frontě. Život tam je úplně jiný než před válkou. Lidé žijí ustavičně ve strachu, nikdo se s nikým nebaví přímo, zde Remarque vystihl dopad války na civilní obyvatelstvo. V této atmosféře hledá hlavní hrdina své rodiče, kteří byli evakuování na, pro něj neznámé, místo. Zároveň se setká se svou kamarádkou z dětství (Alžběta), která má otce v koncentračním táboře a v jejímž bytě bydlí žena (paní Lieserová), která má informovat příslušné orgány o tom, co Alžběta dělá. Přesto neodmítne balíček cukru, který jí dává Graeber, aby ho nechala s Alžbětou na pokoji. Poté, co se dozví, že manželky vojáků dostávají od státu příspěvek, ožení se s Alžbětou. Jeho dovolená se chýlí ke konci, musí odjet zpátky na frontu, která se během jeho nepřítomnosti posunula o několik desítek kilometrů blíže k Německu.

V knize je několik motivů, které blíže popisují hlavní téma knihy. Hned na začátku to je poprava čtyř zajatých Rusů, potom pokrytectví německých úřadů. Ty darují vojákům na dovolené balíček potravin, aby ho předali doma rodině. Sami si z něj však nesmí vzít nic. V náletech zničeném městě to může být místo, kde se oznamují pohřešovaní lidé a nedůtklivost ženy, od které si Ernst vypůjčil (bez zeptání) špendlíky, jimiž chtěl připevnit své oznámení. Zde je ovšem pěkné to, že se našel někdo, kdo mu poskytnul informace. Během dovolené zažije několik náletů, uvidí sklad mrtvol ve značném stádiu rozkladu. Po návratu na frontu je Ernst Graeber zastřelen ruským zajatcem, kterému chvíli před tím daroval život. Jeho smrt je zbytečná a úplně dokazuje nesmyslnost války.

Kromě dříve jmenovaných postav patří mezi důležité pan Pohlmann, bývalý učitel, jenž prohlédl nacistický režim. Právě ho navštíví Graeber během své dovolené. Pana Pohlmanna si ve filmové adaptaci z roku 1954 zahrál samotný Remarque. Druhá zásadní postava je Alfons Binding, okresní velitel. Je to Ernstův starý známý, který ho má rád právě za to, že po něm nic nechce. Přesto mu s radostí dává zásoby potravin.

Dílo je vypravováno od začátku do konce, v časové posloupnosti. Jenom občas spisovatel vysvětlí důvody jednání určité postavy, když řekne, co se stalo v minulosti. V těchto případech se ovšem nejedná o typické flashbacky. Osobně vidím podobnost mezi začátkem a koncem příběhu - na začátku Ernst Graeber jako člen popravšího komanda zastřelí ruského zajatce, na konci je zastřelen sám jiným zajatcem, kterého nechal jít. Rus ho zastřelil, protože mu nedůvěřoval. Smrt hlavního hrdiny se vymyká relativně šťastným koncům v Miluj bližního svého a Noc v Lisabonu. Osobně mi připadá velmi šokující, ale na druhou stranu by v tomto románu šťastný konec ubral na realističnosti.

Všechny postavy znázorňují konkrétní charaktery své doby. Už od prvního setkání se dá uhodnout, co se od nich může očekávat. Styl psaní knihy se nijak neliší od ostatních děl autora. Vše je řečeno přímo, všechno je zřejmé na první pohled. Opět se zde dá nalézt autorovo typické používání krátkých vět, což příběhu dodává větší dynamičnost. Remarque popsal prostředí velmi podrobně, přispívá to k lepšímu představení si, kde se děj odehrává. Zde se mi líbí spisovatelovy znalosti, ačkoliv on neměl osobní zkušenosti, jelikož prožil druhou světovou válku v USA a ne na ruské frontě. Knihu přeložila Eva Pátková, její překlad odpovídá stylu ukázek uvedených na stránkách, ze kterých jsem čerpala informace.



Použité zdroje:

REMARQUE, E. M. Čas žít, čas umírat. 2. vyd. Praha: Odeon, 1980.

ULRICHOVÁ, L. Obsahy děl světové literatury. 2. díl Vybraná díla světové literatury dvacátého století. 2. vyd. Humpolec: JAS, 2003. ISBN 80-86480-30-5

ERICH MARIA REMARQUE-FRIEDENSZENTRUM OSNABRÜCK. Kurzbiographie in Daten. [online]. Dostupné z URL: http://www.remarque.uos.de/bio.htm [cit. 2009 - 05-19].

ERICH MARIA REMARQUE-FRIEDENSZENTRUM OSNABRÜCK. Zeit zu Leben und Zeit zu sterben. Roman. [online]. Dostupné z URL: http://www.remarque.uos.de/Schriften/zz-roman.htm [cit. 2009 - 05-19].

MEIER, M. Zeit zu leben und Zeit zu sterben. Notizen zum Roman. [online] 1998. Dostupné z URL: http://www.erft.de/schulen/abtei-gym/remarque/zeit.htm#TOP [cit. 2009 - 05-19].



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama