Tajemství světových muzeí - Vatikán

16. ledna 2014 v 11:40 | Lisi |  Film/TV
Tajemství světových muzeí (v originále Museum Secrets) je cyklus dokumentů, ve kterém je každý díl věnovaný jednomu ze světových muzeí.

Schéma dílu je následující - nejprve vidíme krátký záběr na město, ve kterém se dané muzeum nachází, pak se již kamera věnuje jenom tomu, co můžeme nalézt za jeho zdmi. Vždy se zdůrazní určitý exponát, pro vykreslení jeho historie a zdůraznění určitých detailů se ovšem nesčetněkrát opustí muzejní půda. Zapomenout se nesmí na historické rekonstrukce, které bývají nedílnou součástí dokumentů, v případě Tajemství světových muzeí mají svoji specifickou animovanou podobu.



Vatikán zčásti těžil z Andělů a démonů Dana Browna, ti, co četli, si jistě pamatují, jak Robert Langdon mluvil o velké kastraci. Odpovědný člověk vyvrátil fámu, že se někde ve Vatikánu nachází šuflík se spoustou useknutých penisů ze starých soch. Naopak zdůraznil, že veškeré části, které na soše ční do prostoru, jsou háklivější na to, aby se ulomily. Nicméně je pravdivá skutečnost, že sochy mají své intimní partie skryté fíkovými listy. Tento list byl vybrán po prostudování bible. Vše se dělo v době evropské reformace, Martin Luther kritizoval rozmařilost církve. Když do Říma vrhli lancknechti, papež utekl se schovat tajnou chodbou do blízkého Andělského hradu. Na toto období se nachází přímo v papežských sálech upomínka do dnešních dnů - na jedné zdi je vyryté jméno Luther.

Andělský hrad stojí na dohled od Vatikánu. Sloužil jako místo, kam se mohl papež v případě nebezpečí uchýlit.


Osobně mě zaujalo, že "kastrace" se neprováděla pouze na sochách, ale i na malbách. Jednou z obětí je Michelangelův Poslední soud. Citlivé partie jednotlivých postav byly později skryté za větvemi či látkami.

Čtenář Andělů a démonů také rád uvidí vatikánské archivy, v dokumentu je vtipně glosováno, že nejmodernější částí archivů je jeden starý výtah. Z toho plyne to, že by Robert Langdon se nemusel kouskem hodným Jamese Bonda dostávat z uzavřené kóje.

Nejenom Brownovi čtenáři můžu být nadšeni z toho, jaké poklady se ukrývají ve vatikánských listinách. Namátkou byly jmenovány spisy týkající se Galilea, které hledal Langdon, ale v ohromných prostorách se skrývá třeba i žádost Jindřicha VIII. o rozvod se svojí manželkou. Napadlo mě, jestli je tam i dopis korunního prince Rudolfa, který měl údajně napsat papeži ze stejného důvodu jako anglický král.

Prostor byl nicméně věnován listině, která popisuje soudní proces s templáři, k němuž došlo na začátku 14. století. Tehdejší papež byl papežem francouzského krále, tedy papežův názor se nakonec musel shodovat s názorem francouzského krále.

Díl o Vatikánu by nemohl být kompletní, kdyby nezmínil Sixtínskou kapli. Byla vyzdobena nesmírně rychle i díky tomu, že papež Julius II. spěchal na dokončení. Neváhal ani umělci uštědřit výprask.


Michelangelo, aby papeži vyhověl, si upravil techniku a své náčrty rychle přenesl na strop tak, že je do něj prostě vyryl.

S tímto renesančním umělcem je spojena i antická socha Laokona, která byla přibližně v jeho době objevena. Michelangela nařkla v naší době jedna vědátorka z toho, že Laokon není pravý a že ho vytvořil sám Michelangelo, jelikož tehdy výroba antických padělků patřila mezi dobrý business. Nicméně nám tvůrci dokumentu ukázali důkaz, že Michelangelo mohl se sochou manipulovat jenom proto, aby ji znovu sestavil.

Ve Vatikánu se nicméně nachází i řada egyptských památek včetně několika mumií. V dílu jsme viděli, že jedna mumie musela být znovu sestavena, jelikož se za ta tisíciletí rozpadla. Taktéž ji pro bližší zkoumání převezl do nemocnice na "cétéčko". Transport musel být opatrný, byl strach, aby se mumie této dvacetileté dívky nerozpadla v prach. Vědecké zkoumání posloužilo jako důkaz toho, že se mozek z mrtvého těla vytahoval skutečně tak, jak si vědci mysleli.


S pohřbíváním souvisí i nález dalšího exponátu. Při stavbě parkoviště se v 80. letech 20. století objevilo pohanské pohřebiště. Nicméně na jednom náhrobku se nacházely jak pohanské, tak i křesťanské symboly. Jeho majitel totiž zemřel v době, kdy křesťanství bylo zakázané, proto jeho rodina na náhrobek umístila běžné pohanské symboly, aby se vyhnula následnému pronásledování.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miloš Miloš | Web | 17. ledna 2014 v 23:00 | Reagovat

Výborný článek, velmi pěkná je také vizualizace Michelangelových fresek v Sixtinské kapli.
Lisi, o jakém cyklu dokumentů ale mluvíš. Dávají ho v televizi?

2 Lisi Lisi | Web | 20. ledna 2014 v 17:02 | Reagovat

[1]: To nejdůležitější nenapíšu. Momentálně ho dávají každé úterý v 21:00 na Prima ZOOM.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama