Královský klam vskutku klame

28. května 2014 v 18:42 | Lisi |  Knihy
Příběhy Steva Berryho jsou ve své podstatě jednoduché. Na začátku se v historii něco důležitého semele a nikdo se o tom nic nedozví. Tento stav musí trvat nejlépe jedno a více století, až v současnosti se může o historickou záhadu, která musí být schopna ovlivnit současné geopolitické vztahy, začít zajímat padouch, který chce dané situace využít. Naštěstí existuje i kladný hrdina neúnavně postupující vpřed. Počáteční padouchův náskok překoná, přesvědčí zástupce zákona, že on je ten hodný a ve finále se postaví padouchovi. Ten ve většině případů neskončí ve vězení, ale bídně zahyne.

Stejnou kostru má i Královský klam. Tentokrát roli padoucha plní člen jedné americké zpravodajské služby, ti hodní pochází ovšem z jiné. Znovu se na scéně objeví Berryho hrdina Cottone Malone. Pokud ho neznáte, nebudete ochuzeni o nic podstatného, znalost jeho předhozího života není nutná.

A o co jde? O jistou drobnost z éry Tudorovců, která kdyby se provalila, tak by všechno, co kdy Anglie udělala, bylo prohlášeno za neplatné. Což je detail, který by se hodil třeba bojovníkům za nezávislost celého Irska.



Více z děje prozrazovat nebudu, stěžejní zápletka je pro někoho, kdo si někdy přečetl životopis Alžběty I. a je seznámený s dohady, které se okolo její osoby vyrojily, během čtení snadno odhadnutelná. Pro ostatní by více detailů hraničilo se silným spoilerem. Navíc zápletka vůbec nevyčnívá ze známých a ověřených historických faktů.

Současný hon za tajemstvím Alžběty I. probíhá naprosto standardním způsobem. Pár únosů, pár útěků, pár přestelek i pár výbuchů - čtenář se nemá čas nudit. Navíc se toto všechno odehrává na místech v Londýně a okolí spojených s Tudorovci.

Jedna věc se mi ale nelíbila. Během čtení jsem měla chvílemi pocit, že nesedí uváděná fakta, jako kolikáté byla Alžběta dítě svého otce. Co se mi ale vadilo bylo překládání jmen do češtiny. Jeho nejviditelněší obětí se stal Thomas Seymour, bratr třetí ženy Jindřicha VIII. a zároveň manžel jeho vdovy Kateřiny Parrové. Všude se v české literatuře udává jako Thomas, až zde jsem ho viděla jako Tomáše.



Žánr Královského klamu mám ráda, chytře tu byl využit jeden moment ze života Alžběty I. Co na tom, že obvykle se do tohoto momentu klade porod jejího případného dítěte, to, co se s ní stalo v tomto příběhu, je ale nesmírně zajímavé. Už kvůli tomu se vyplatí si tuto knihu přečíst.

Sama osobně jsem sice byla po jejím přečtení mírně rozladěná, jelikož mi vadilo do značné míry volné a místy zavádějící uvádění faktů, které se s ohledem na příběh nemusely měnit, ale teď s odstupem času se na celý Královský klam dívám pozitivně. Steve Berry v něm provedl ohromný zásah do historie, navíc jsem ochotná se s ním smířit. Což je jedno velké plus, protože obvykle takovéto věci neodpouštím.



Pokud si chcete stručně připomenout život skutečné historicky doležené Alžběty I., můžete v tomto článku napsaném na základě knihy J. Dunnové Alžběta a Marie.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miloš Miloš | Web | 6. června 2014 v 15:25 | Reagovat

Romány ani literaturu faktu o panovnických rodech moc nečtu, nebo lépe řečeno už dávno nečtu, protože jsem později přešel na čtení o malířích. I tam se ale projevuje velká míra fabulace, kdy pár ověřených fakt autor opentlí smyšlenými dialogy a hodně si přizpůsobí podle toho, jakého vyznění chce dosáhnout.

Neměla by se ale měnit historická fakta, protože pak se do toho vnese zmatek a oddělit skutečnost od výmyslů umí jen znalec.

2 monarchie monarchie | Web | 19. června 2014 v 17:34 | Reagovat

To by se mi myslím mohlo líbit - já mám nejraději podobně laděné knihy ze Starověkého Egypta. Amarnské období se na to logicky hodí nejvíce, ale i jiná jsou dobrá. Teď nedávno jsem třeba četla knihu Ztracená Kambysova armáda a ta byla perfektní. A ten konec - no famózní. Takže doporučuju:-) Jsou tam padouši, jsou tam kladní hrdinové, je tam historická záhada a je to děsivě aktuální, když si vezmeme, že autor to napsal ještě před jistými událostmi. Jakými prozrazovat nebudu:-)

3 Lisi Lisi | Web | 26. června 2014 v 15:03 | Reagovat

[1]: Malíři jsou taky zajímaví, i když já osobně jsem přečetla jenom něco s Rembrandtem.

[2]: To je tak skvělý popis, že jsem sama zvědavá. Píšu si na seznam, že to stojí za to.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama