Washingtonský dekret od Adler-Olsena

11. prosince 2014 v 18:51 | Lisi |  Knihy
Nově zvolený prezident USA se chystá spolu se svojí těhotnou manželkou oslavit svůj úspěch v jednom hotelu ve Virginii, který patří otci členky jeho volebního štábu. Majitel hotelu chce prezidentskému páru předat svůj dar a v tom se to stane. Duševně zaostalý zaměstnanec hotelu vytáhne i přes velmi pečlivou osobní prohlídku zbraň a vystřelí na novou první dámu, která svému zranění podlehne. Tragickou ztrátu své manželky nezažívá prezident poprvé, před šestnácti lety byla zabita jeho první žena během návštěvy v Číně.


V této události aktéři Washingtonského dekretu vidí původ následného prezidentova jednání, kdy zničí vše, co dělá Ameriku Amerikou a vytvoří nový svět, který jeden z prezidentových spolupracovníků charakterizuje těmito slovy:

"Mluvíme tady o sledování, podpoře udávání a odposlouchávání v takové míře, že proti tomu i starý dobrý Sovětský svaz vypadá jako mateřská školka."



Washingtonský dekret napsal dánský spisovatel Jussi Adler-Olsen v roce 2006, česky kniha vyšla o osm let později. Už podle popisu zápletky je patrné, že se nejedná o severskou detektivku, nýbrž o politický thriller. Nicméně o kriminální zápletku čtenář nepřijde, je ale ovšem schovaná za hlavním děním sledující politický vývoj. V tomhle se nezapře autorovo vzdělání, v rámci něhož objektem jeho zájmů byly i moderní politické dějiny.

Na první pohled vypadá Washingtonský dekret jako historická publikace mapující konkrétní období v dějinách USA. V textu jsou pasáže popisující veškeré změny, přijímanou legislativu a opatření zavedená na její podporu. Tyto části se střídají s činy hlavních hrdinů, každá kapitola je psána pohledem jednoho z nich. Vždy obsahuje také stručnou zmínku o tom, co zrovna koná jiná postava, v následující kapitole psané z pohledu právě té druhé postavy se Adler-Olsen vrátí v čase zpátky, rozepíše událost zmíněnou již dříve a plynule pokračuje dál.

Volba hlavních postav Washingtonského dekretu je neméně zajímavá, jsou v něm zastoupeny snad všechny společenské vrstvy. Máme tu chytrou čtrnáctiletou dívčinu, která o šestnáct let později pomáhá v prezidentské kampani, a o možnost získat vysoce postavenou práci v Bílém domě ji připraví její vlastní otec, mimo jiné majitel hotelu, v němž došlo k atentátu na první dámu. Dále je tu ambiciózní absolvent práv, který je stále více a více deptán změněným obsahem své práce tiskového mluvčího Bílého domu. Setkáváme se i s homosexuálním HIV pozitivním novinářem, s černošskou korpulentní matkou, jejíž synové se pohybují na hraně zákona, chytrým šerifem před penzí, synem prostého farmáře a vězeňským dozorcem, jehož otec spáchal sebevraždu.

Je nesmírně zajímavé sledovat, jak někteří využívají nové situace, jiným se na ní stále něco nezdá a shledávají příhodným načasování nejrůznějších událostí. Samotný stav, do kterého se USA dostaly aplikováním washingtonských dekretů, je depresivní sám o sobě. Člověku se až nechce věřit, že by se něco takového mohlo někdy stát. Adler-Olsen v příloze detailně při vysvětlování existence a fungování amerických institucí, které hráli v románu hlavní roli, sám použije pro popis toho, co by mohli, slovo sci-fi. Doufá, že vše jím zůstane.

Celý Washingtonský dekret jsem přečetla jedním dechem, chtěla jsem vědět, co se bude dít dál. Fascinovalo mě sledovat proměnu jednotlivých hrdinů, např. z moderátora přitroublé reality show se stal po zakázání většiny médií hrdinný provozovatel nelegálního vysílání, nakonec ho zabily ozbrojené složky. Žasla jsem, co všechno se může po přijetí washingtonského dekretu stát, dění ve společnosti mi silně připomínalo to, co znám z popisů 2. světové války či diktátorských režimů. Ze všeho nejděsivější byla skutečnost, že prezident chtěl zavézt tento nový systém, aby Ameriku zlepšil, chtěl se zbavit kriminality, drog, strachu vycházet po setmění ven či šílených střelců. Ještě hrůznější bylo to, jak této snahy využilo prezidentovo okolí ke svému vlastnímu prospěchu.


Washingtonský dekret je napínavý politický thriller, je zde plno nečekaných zvratů typu všechno je jinak, než jsme si mysleli. Pokud člověka chytne, tak jeho šest set stránek přestane pro něj doslova existovat. Po jeho přečtení zůstane spousta neodbytných myšlenek: Jak je tohle jenom možné. Vždyť to, co měl změnit washingtonský dekret, skutečně existuje, důkazy vidíme denně v novinách a slyšíme ve zprávách. Jussi Adler-Olsen je nesmírně vnímavý pozorovatel dění kolem sebe a my, čtenáři tohoto jeho románu, můžeme spolu s ním doufat, že snad v knize popsané jednání amerických institucí zůstane jenom sci-fi.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji palmknihám.cz.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 monarchie monarchie | E-mail | Web | 13. prosince 2014 v 14:40 | Reagovat

To zní zajímavě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama