Dvakrát českou královnou

23. února 2015 v 11:22 | Lisi |  Historie
Přemysl Otakar II. měl dvě manželky, Karel IV. se oženil čtyřikrát a Jindřich VIII. stanul před oltářem hned šestkrát. Rozhodně nebyli mezi vladaři výjimkou. Královny měly náročný život, hrozil jim rozvod, pokud neporodí mužského dědice, či smrt, když už se jim ho porodit povede. Přesto všechno se našlo pár žen, které se staly královnami vícekrát. Zřejmě nejznámější z nich je Eleanora Akvitánská, ta poté, co se rozvedla s francouzským králem, se provdala za jeho anglický protějšek.

V dějinách naší země zase dvě dámy mohly prohlásit, že byly českou královnou a že byly českou královnou. K tomu jim stačilo mít za manžela českého krále a po něm dalšího českého krále. Řeč je o Elišce Rejčce a dámě jménem Beatrice Neapolská.



Dětství budoucích dvojnásobných královen


Eliška Rejčka (Richenza) se narodila polskému králi Přemyslu II. Velkopolskému a švédské princezně Richenze. Díky svému otci se stala zajímavou pro Václava II., který si sňatkem s ní potvrdil své ambice být polským králem. Od Přemysla II. se hodně lišil, jelikož v hádce rozhodně nezabil svou manželku a také nebyl sám zavražděn, jak se to stalo Přemyslovi v roce 1296.

Beatrice Neapolská pocházela také ze zajímavého rodinného prostředí. Její otec byl nemanželským synem aragonského a neapolského krále.


Manželství s českými králi


Malá Richenza se měla nejprve provdat za syna braniborského markraběte, proto také po svém osiření vyrůstala na braniborském dvoře. Tento kandidát na manžela zemřel a o budoucí Elišku Rejčku projevil zájem vdovec Václav II. Oženil se s ní a krátce před jeho smrtí se manželům narodila dcera Anežka.

Králem se stal Václav III., který byl ještě před tím, než se stihl monumentálně královsky projevit, zavražděn. Následovala doba zmatků, v rámci níž se mimo jiné na český trůn vyšvihl Rudolf Habsburský, synovec první manželky Václava II. Rudolf si pojistil svou královskou korunu svatbou s ovdovělou českou královnou Eliškou Rejčkou. Z manželky a koruny se dlouho neradoval, po roce zemřel a z Elišky se stala podruhé královská vdova.

Jelikož další vážný kandidát na českého krále se oženil s Eliškou, dcerou Václava II., proto si mohla Eliška, vdova Václava II. žít svůj soukromý život ve svém věnném městě Hradci. Postupně nechala do své blízkosti proniknout předního českého šlechtice pana Jindřicha z Lipé, se kterým spojila zbytek svého života. V Brně, kam přesídlila, založila klášter a oba milenci v něm našli místo posledního odpočinku. O pár století později na tomtéž místě objevil J. G. Mendel své zákony genetiky.



Jak již bylo řečeno, otec Beatrice Neapolské měl nemanželský původ. To znamená, že Beatrice byla žádoucí nevěstou pro kteréhokoliv italského knížete. To by ovšem nesměl v době, ve které neapolská princezna vstoupila na sňatkový trh, hledat manželku. Po smrti své první ženy Kateřiny z Poděbrad se chtěl oženit s dcerou některého středoevropského vladaře. To se mu nepoštěstilo a za manželku pojal Beatrice. Jejich manželství zůstalo bezdětné, po jeho smrti si Beatrice snažila udržet své postavení a požadovala, aby se s ní oženil kandidát na uherského krále Vladislav Jagellonský. Jelikož ten byl díky politickým ujednáním s Matyášem taktéž českým králem, stala se Beatrice sňatkem s Vladislavem znovu českou královnou.

O tom, že Beatrice byla rázná dáma, svědčí i to, že Vladislavu Jagellonskému zatajila skutečnost, že je neplodná. Ten jí ovšem neměl co vyčítat, s Beatrice se oženil navzdory tomu, že jeho předchozí nekonzumovaný sňatek s Barborou Hlohovskou nebyl oficiálně zrušen.

Vladislav Jagellonský se rozhodl nebýt bigamistou a s Barborou i neplodnou Beatrice se nechal rozvést. Když byl skutečně volný, oženil se s Annou z Foix a stal se otcem Anny a Ludvíka, kterým našel životní partnery v habsburském rodu.



Zdroj: 234 českých osobností
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miloš Miloš | Web | 24. února 2015 v 22:45 | Reagovat

Je zajímavé, že dnes se hodně mluví o tom, že ženy jen v malé míře zastávají důležité funkce a přitom před staletími byly ženy královnami, a to nemyslím jen manželky králů, ale přímo vladařky. Několik careven bylo v Rusku a nejslavnější z nich - Kateřina II. - vládla 34 let a nebyla to jen formální panovnice jako třeba Alžběta ve Velké Británii.

2 Lisi Lisi | Web | 26. února 2015 v 10:25 | Reagovat

[1]: Těch ruských careven skutečně bylo a nikomu to zřejmě nevadilo. Škoda, že se jim to tam tak trochu zvrtlo, rozhodně by asi poslední romanovská rodina žila jinak, kdyby nebyla pod napětím kvůli narození a později nemoci svého syna.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama