Tajemství světových muzeí - Versailles

11. března 2015 v 17:05 | Lisi |  Film/TV
Versailles je dnes již součástí Paříže a ročně tento zámek navštíví 10 milionů lidí. V letech 1682 - 1789 byl tento zámek epicentrem národa.

V dílu Tajemství světových muzeí věnovaném právě tomuto zámku se divák dozví informace o mušketýrech, o první oficiální metrese francouzských králů, o šifrovaných dopisech Marie Antoinetty či o speciálním vynálezu, který měl zapříčinit smrt krále Ludvíka Filipa. Také se vědecky dokáže, že je zdravé pít šampaňské a vědou tento díl rovněž končí, popisuje se objev učiněný Foucaltovým teleskopem.

Všechna tajemství jsou zajímavá, ale v tomhle dílu nemají tak přímou souvislost s muzeem, jako to bylo v případě Vatikánu. Někdy je spojitost pouze taková, že ve Versailles visí obraz popisující dané tajemství či že ve Versailles bydlely metresy.

V době Ludvíka XIV. bažinaté místo, dnes součást Paříže.



Každý je určitě schopen si vybavit uniformu mušketýrů, je na ní kříž. Ten značí symbol svatého poslání. Mušketýři jsou boží strážci, jejich úkolem je chránit krále - boha. Zároveň se jednalo o nejstatečnější bojovníky, vedli útoky, tudíž v jejich řadách docházelo k velkým ztrátám. Přezdívalo se jim proto enfants perdus - ztracené děti. Jedním z nich byl i skutečný d'Artagnan.


Versailles se svým zakladatelem - Ludvíkem XIV.


Ve Versailles žilo mnoho metres - za všechny stačí jmenovat madame Montespan, Pompadour či du Barry. Ženou, díky které mohly získat ono výsostné postavení maitresse en titre, byla Agnes Sorelová, milenka Karla VII. Udávala módu, na její popud se začaly nosit krajkové šaty, ve kterých bylo vidět poprsí. Do té doby tak činily pouze prostitutky.

Agnes svým šarmem přesvědčila šlechtice, aby financovali tažení na obranu Francie. Pro svého krále hodně znamenala, ten se jí odvděčil tím, že z ní učinil svou oficiální milenku. Před Agnes žádná žena takového postavení nedosáhla a po ní se stalo toto postavení touhou mnoha urozených dam. Již nebylo skandální být milenkou. Mimo svůj titul, který král Agnes udělil, došlo i na legitimizaci jejich společných dětí.

Takováto situace na dvoře francouzského králi se nelíbila ani církvi, ani královu synovi. Nám jejich mínění dává důvod myslet si, že Agnesina smrt nebyla zcela přirozená. Když se zkoumalo její tělo, našli se v něm paraziti a prokázala se přítomnost rtuti, která se do těla mohla dostat jako lék proti parazitům. Velké množství rtuti se našlo i ve vlasech, zjistilo se, že rtuť vypila asi tři dny před svou smrtí. Bohužel otázka, zda šlo o vraždu či náhodu zůstává.



Pro Marii Antoinettu byl bezpochyby jedním z tragických dnů 5. říjen 1789. Tehdy se dav chystal zaútočit na palác, chtěl potrestat královnu, kterou vinil ze všech příkoří. Došlo k pobití strážců, ale Marii Antoinettě se podařilo utéct tajnou chodbou, jejíž druhý konec jí odemkl králův tajemník. Královský pár krátce po této události byl přesídlen do Paříže, lid se stal jeho věznitelem. Nejprve popravili krále, o tři čtvrtě roku později i královnu. Tu v soudním procesu kromě nechutného incestu se synem obvinili i z velezrady, ale nijak na toto obvinění nekladli důraz.

Ve francouzském národním archívu se ale nachází šifrované dopisy psané Marií Antoinettou. V nich žádala cizí vládce o obnovu francouzské monarchie pomocí invaze, tedy z pohledu revolucionářů se velezradou skutečně provinila. Klíčové slovo, kterým své dopisy šifrovala, bylo kuráž. Tu rozhodně měla.



Obrazů, který je v opatrovnictví muzea ve Versailles a není přístupný veřejnosti, znázorňuje královské procesí, při kterém došlo k ušlapání několika lidí, a dým v okně jednoho domu. Proč k tomu došlo?

Z červencové revoluce vyšel vítězně Ludvík Filip, ale někteří lidí zaujímali názor, že revoluci zkrátka a dobře ukradl. Jak už to tak bývá, dalo se dohromady pár spiklenců, jejichž touhou bylo krále zavraždit. K tomuto účelu si najali osobu jménem Fiesci a pronajali místnost v dostřelové vzdálenosti od trasy procesí. Jelikož tehdy se střílelo mušketou, které se dlouho nabíjejí a kterých není pravděpodobný zásah již při první ráně, tak Fiesci popřemýšlel a na dřevěný rám instaloval 25 mušketových hlavní. K jejich nabití by došlo postupně.

Spiklenci ale svému hlavnímu střelci nevěřili a upravili hlavně. Došlo k explozi, král nebyl jen těsně trefen, z leknutí dav ušlapal 18 lidí a Fiesciho trefila střepina do hlavy. Královi chirurgové mu zachránili život, takže se mohl podrobit spravedlnosti a za odměnu vyzkoušet na vlastní kůži účinnost gilotiny.

Ludvík XIV.


Jistý mnich Dom Perignon z oblasti Champagne vylepšil dvojí kvašení, díky kterému se do vína dostanou bublinky CO2. Považovalo se to za vadu, ale mnichovo vylepšení bylo předloženu králi. Ludvíku XÏV. Zachutnalo a začal šampaňské pít pravidelně. Jenomže jeho lékařům se to nelíbilo, mysleli si, že se tím králi již trpícího dnou zkracuje život.

Dnešní vědci zjistili, že šampaňské obsahuje 2x více antioxidantů než bílé víno. No, a jelikož se dnes dna léčí pomocí antioxidantů, tak královo pití šampaňského mu neuškodilo, ale pomohlo.




Posledním tajemstvím je pozorování spektra hvězd po mocí Foucaltova teleskopu. Objev Wolf-Rajetových hvězd, tzv. prapůvodního kvasu, co vydává prvky potřebné pro život, byl učiněn roku 1860 v observatoři, kterou nechal založit právě Ludvík XIV. Ten se totiž celý život snažil vzdělávat a mimo jiné založil i francouzskou akademii věd.

Ludvík XIV. je znám jako král Slunce a sám sebe považoval za zdroj světla. Není se čemu divit, králova ložnice byla umístěna z východu na západ a Slunce tak bylo nuceno vycházet, když se francouzský král probouzí, a zacházet, když jde spát.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Luwasa Luwasa | E-mail | Web | 12. března 2015 v 20:42 | Reagovat

Moc povedený a zajímavý článek. :-)

2 hellboy hellboy | Web | 17. března 2015 v 17:46 | Reagovat

ty zahrady jsou strašně obrovské, hodně se vždycky zajímali o zahrady ale vnitřky zámkku byli vždy chudší

3 Lisi Lisi | Web | 18. března 2015 v 16:01 | Reagovat

[1]: Děkuji.

[2]: V zahradách jsem bohužel nebyla, nebyl čas a stejně bylo na ně škaredé počasí. Rozhodně chci zámek ještě jednou vidět. Nemyslím si, že vnitřky bývaly chudší, tento zámek byl třeba v době revoluce pořádně vybrakován.

4 Iris Iris | E-mail | Web | 18. března 2015 v 20:02 | Reagovat

Krásný článek, taky bych se tam chtěla někdy podívat.

5 Miloš Miloš | Web | 31. března 2015 v 19:36 | Reagovat

V zámku i zahradách jsem byl před 10 lety, ale co si vzpomínám, taky bylo špatné počasí a dokonce pršelo.
Legalizovat milenky i nemanželské děti, bylo hodné "obdivu", však to také vzbouřený lid ocenil.

6 Lisi Lisi | Web | 8. dubna 2015 v 14:03 | Reagovat

[4]: Rozhodně to stojí za to.

[5]: To legalizování není ale žádný francouzský výmysl, své děti legalizoval už i náš Přemysl Otakar II.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama