Ztracené jméno ulice

20. května 2015 v 12:03 | Lisi |  Zákusky
Jména ulic nás upozorňují na významné osobnosti, které měly vliv na celou zemi, nebo minimálně na město, ve kterém se daná ulice nachází. Pokud ulice nezmění jméno, tak se z generace na generaci bude předávat vědomí, že někdo tak významný, že si zasloužil ulici, vůbec existoval. Třeba někomu bude vrtat jméno ulice, kterou denně chodí, tak moc hlavou, že se rozhodně zjistit, co byl zač ten Pellico nebo Ypsilanti.




V Brně má svoji ulici třeba Eliška Přemyslovna (můžeme se ptát, proč ji nemá i Eliška Rejčka, která zde na rozdíl od Přemyslovny šťastně žila). Ulici v Brně má i vnuk Elišky Přemyslovny markrabě Jošt, náměstí patří zase Eliščinu synovi Karlu IV. Ulice Elišky Přemyslovny existuje beze změny jména od roku 1927 ve Starém Lískovci. Joštova ulice vznikla roku 1867, přežila v poněmčené verzi dobu protektorátu, aby se v roce 1946 stala Benešovou a o šest let později třídou Obránců míru. Jošt se prostřednictvím ulice vrátil do Brna až v roce 1990. Náměstí Otce vlasti se nalézá v Líšni, ovšem v letech 1920 - 1938 patřilo Masarykovi.

Tomu dnes patří ulice v centru města. Nejprve ji tvořili dvě ulice Sedlářská a Židovská, Židovská byla v roce 1836 uzmuta Ferdinandem (V.). Od roku 1839 již nejsou ulice dvě, ale je jenom jedna Ferdinandova. Předposlední den roku 1918 se Ferdinand odporoučel a poprvé ve 20. století se nastěhoval Masaryk. Už 17. března 1939 ho vyhnal Hermann Göring, ale 10. května 1945 se na deset let opět vrátil prezident Masaryk. Pak ho nahradila třída Vítězství, která s dvouletou přestávkou v letech 1968 - 1970 existovala až do 14. 12. 1989. Od té doby se opět procházíme po Masarykově.


Eliška Přemyslovna má štěstí, po její ulici se nepřetržitě procházejí generace Brňanů. Její vnuk o svou ulici v jednu chvíli ale přišel, naštěstí ji získal zpátky. V mnoha přejmenováních ulic se ovšem ztratilo jméno osoby, podle které by v Brně rozhodně některá ulice jméno nést měla. Tou osobou je Jean Louis Raduit de Souches, velitel obrany Brna v době obléhání Švédy v roce 1645. Díky němu se Švédové před Brnem na tři měsíce utábořili, aby potom táhli bez návštěvy města dál. Nedobyté Brno se posléze stalo nejdůležitějším městem Moravy (tím chtěla být svého času i Olomouc). Raduit de Souches je dnes pohřben v kostele sv. Jakuba, na Špilberku je k vidění jeho pomník.

Kostel sv. Jakuba, místo posledního odpočinku Raduita de Souches

V Brně existovala ulice Raduitova, pojmenována tak byla v roce 1867. Uprostřed 2. sv. války se z ní stala Kaplanova (zřejmě hrálo svou roli působení Viktora Kaplana na brněnské německé technice). V září 1946 se ulice nevrátila Raduitovi, ale získal ji František Mareš, kulturní a národní pracovník, pedagog. Raduit se Souches měl od roku 1867 také náměstí. V roce 1918 o ně přišel ve prospěch Karla staršího ze Žerotína. Ovšem v červenci 1939 získal náměstí zpátky. Takže opět měl v Brně alespoň nakrátko ulici i náměstí. Jenomže v roce 1946 o ně znovu přišel ve prospěch Karla staršího ze Žerotína.

Raduit de Souches měl tedy ve městě, které mu je za mnoho vděčné, ulici i náměstí od roku 1867 do roku 1918. Během první republiky mu patřila pouze ulice. Za protektorátu získal náměstí, ale ztratil ulici. A od roku 1946 nemá ani jedno.



P.S.: Jenom pro pořádek dodejme, že Silvio Pellico byl italský básník, filozof a revolucionář, který byl nucen strávit roky 1822 - 1830 na Špilberku, jeho ulice se nachází pod Špilberkem a je po něm pojmenovaná již od roku 1918. Pan Alexander Ypsilanti byl rovněž v Brně vězněn, a to v letech 1788 - 1791. Po Ypsilantiho ulici mohou Brňané chodit nepřetržitě od roku 1923.




Zdroj: Internetová encyklopedie města Brna
(http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=4535
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=4542)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miloš Miloš | Web | 20. května 2015 v 19:34 | Reagovat

Nám. Karla IV v Líšni není přiměřené významu "největšího Čecha", je ve staré části Líšně, kde to vypadá jak na vesnici.
Výborné jsou tvé informace o veliteli obrany Brna, tím, že na něj upomínky chybí, málokdo ho zná, já třeba ne.
Prý existuje nějaká stránka, která vysvětluje, kdo byli lidé, po nichž jsou ulici pojmenovány. Dokonce v Brně je i ulice mého příjmení, ještě jsem ani nezjistil, o koho šlo, s námi ale nemá nic společného, do Brna jsme se přistěhovali z okresního města.

2 Lisi Lisi | Web | 24. května 2015 v 11:16 | Reagovat

[1]: Dokonalá je internetová encyklopedie města Brna, přiložila jsem odkazy na Raduitovu ulici a náměstí.

3 Uraluska Uraluska | E-mail | Web | 24. května 2015 v 21:28 | Reagovat

Páni, to je zajímavá směska informací, které jsou pro mě snad všechny nové. Ale jinak jsem živoucím důkazem, že člověku to občas nedá a informace, po kom se vlastně jmenují ulice, kterými chodí, si vyhledá. Ovšem už dlouho jsem to nedělala, a chodím zase novými místy.

Článek zkusím navrhnout do výběru na Téma týdne.

4 Lisi Lisi | Web | 25. května 2015 v 12:35 | Reagovat

[3]: Jsem ráda, že se ti článek líbil. Kolikkrát je člověk překvapený, proč se ulice jmenuje zrovna tak, ja kse jmenuje.

5 Ježurka Ježurka | Web | 6. června 2015 v 14:04 | Reagovat

Donutila jsi mne se zamyslet nad tím, proč se i u nás jmenují některé ulice tak, jak se jmenují. Zkusím si něco víc zjistit.

6 Lisi Lisi | Web | 9. června 2015 v 9:19 | Reagovat

[5]: Z tohoto zjišťování vyleze dobrá zábava.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama