Muži k pomilování aneb Proč jen nejsou skuteční

4. srpna 2015 v 17:14 | Lisi |  Blog
Nejukřičenější fanynky má v současné době jistě Mr Christian Grey. Jelikož literatura by měla plodit emoce, tak už tetralogii E L James nelze jen tak pominout. Diskutujme o literární kvalitě, ale to, že Christian Grey/Jamie Dornan vyvolal nadšené touhy prý mnoha milionů čtenářek po celém světě je nezpochybnitelný fakt. Já osobně jsem ale zvědavá na jinou roli Mr Dornana, a to ve filmu Anthropoid.

Pojďme se ale nyní podívat na seznam sedmi mužů k pomilování, jejich jedinou vadou je pouze jejich neskutečnost. Vsadím se, že minimálně jedno z následujících sedmi jmen se vyskytuje i na seznamu ostatních milovnic románů.



V mém následujícím seznamu se vyskytují muži dvou typů. Jedny jsem objevila díky jejich charismatickému filmovému představiteli. Druhé jsem si zamilovala díky své vlastní představivosti (a jejímu dobrému vedení od jejich "stvořitele").




Pořadí v seznamu je čistě náhodné.



pan Darcy a pan Darcy

Jane Austenová vytvořila pro Lízu Bennetovou pana Darcyho, kterému vtiskl v jednom z mnoha zpracování svou podobu Colin Firth, ten okouzlil Helen Fieldingovou tak moc, že musela své Bridget Jonesové dát taky pana Darcyho, kterému také propůjčil svou podobu Colin Firth. Ze všeho nejvíce mě dostalo, že Fieldingová nechala dokonce svoji Bridget fantazírovat, že ji z thajského vězení ve druhém dílu vysvobodí pan Darcy alias Colin Firth od Lízy Bennetové.

Helen Fieldingová mi dala Bridgetina pana Darcyho a oklikou také Colina Firtha, kterého můžu vidět v kde čem. K panu Darcymu od Jane Austenové jsem se musela dostat přes Matthewa MacFaydena, který mu dal svou podobu ve filmu z roku 2005. Od něj to byl pouhý krůček k originálnímu austenovskému panu Darcymu a k jeho dalším verzím - třeba od P.D Jamesové.



Lev Děmidov

Se Lvem jsem se seznámila v Dítěti číslo 44. Kniha se ke mně dostala úplnou náhodou, ale stačila mi, abych se do něj zamilovala. Na začátku všeho je Lev straně oddaný agent předchůdkyně KGB, věří v to, co dělá. Ale přijde mu divné, jak se strana snaží zamaskovat smrt syna jeho přítele. Postupně začíná pochybovat, zda jedná správně. Navíc nádherně miluje svou Raisu, je ochoten se jí i vzdát, kdyby se bez něj měla lépe. Když se pro něco rozhodně, jde si za tím, i přes osobní nepohodlí.


Největší dojem ve mně zanechal moment, kdy si po celém dnu sundá boty, zjistí, že má nohy krvavé od puchýřů, umyje si je a pokračuje dál. Nebo když v Moskvě 50. let honí zločince, kvůli tomu neváhá vlézt do kanálů plných lidských exkrementů a následně vylézt po železných šprušlích ven. To vše bez rukavic v tuhé ruské zimě.

Lva mi dal Tom Rob Smith a Tom Hardy mi nedávno ukázal, jak Lev v mých představách má vypadat. Přijala jsem ho, protože Lva ztvárnil přesně podle mých představ.


Jack Barack

Dalšího z mých hrdinů mi dal také mužský autor. Jde o Jacka Baracka ze sérií C. J. Sansoma o tudorovském advokátovi Matthewovi Shardlakeovi. Jack Barack se po boku Shardlakea pohybuje od Temného ohně.

Co má do sebe?

Nejprve to byl člověk Thomase Cromwella, který ho vytáhl z vězení, kam se dostal pro krádež jídla. Jelikož ho Cromwell zachránil před oprátkou, byl mu oddaný. Cromwell ho také poslal pracovat k Shardlakeovi. Nejprve se na sebe dívali podezíravě, ale našli si k sobě cestu. Po pádu Cromwella nabídl Mathew Shardlake Barcakovi pozici jeho asistenta.

Nemohl si vybrat lépe. Jack Barack zvládne všechno zařídit, nejde mu vždy o čistý postup, tedy nevadí mu se trochu ušpinit. Svého pána Mathewa Shardlakea by nezradil, pomáhá mu s vyšetřováním zločinu v tudorovské Anglii. A také jako Lev Děmidov se nádherně zamiluje do své Tamasin. Barack je zkrátka muž, u které lze nalézt pocit bezpečí. To poznala Tamasin na první pohled.


Robert Marthaler

Robert Marthaler je německý detektiv, kterého vytvořil Jan Seghers. Jeho první případy jsou ostré vraždy, ale později se kvůli své přítelkyni nechá přeložit do nově vzniklého oddělení odložených případů. Jeho Tereza z Prahy doufala, že na tomto oddělení bude ve větším bezpečí, autor Jan Seghers jí tento pocit nedopřál.

Proč je Marthaler sympaťák? Má trauma z minulosti, miluje svoji přítelkyni a navíc má dokonalý čuch na vyřešení zločinů. Vidí to, k čemu by se ostatní vyšetřovatelé dostali až po několika dnech přehrabávání důkazů. Marthaler je vlastně takový německý Harry Hole. Ale na rozdíl od něho nechlastá a neřeší problémy s alkoholem.


Geoffrey Scoville

Geoffreyho Scovilla od Nancy Bilyeauové z její série knih o Joanně Staffordové z tudorovské Anglie jsem si pro sebe překřtila na Peyraca a titulní hrdinku na Angeliku. Geoffrey se hned zamiluje do hlavní hrdinky Joanny, já jako čtenářka hned vidím, že je Geoffrey dokonalý muž. Ale Joanna ne. Když už jí Jindřich VIII. zavřel klášter a mohla by se vdát, stýká se raději s bývalým duševně nevyrovnaným mnichem. Bohužel Geoffreyho dokonalost pro Joannu odnese jiná žena, se kterou se oženil po Joannině odmítnutí. Tato chuděra paní Scovillová musela umřít při porodu i se svým dítětem, jenom aby byl Geoffrey ve třetí knize volný pro Joannu.

Osobně doufám, že ho Nancy Bilyeauová nenechá kvůli Joanně (neboli pitomé Angelice) dlouho trpět. Geoffrey je totiž skvělý pomocník při Joannině vyšetřování, poskytuje jí všestrannou podporu, účinně jí pomáhá, tahá jí z průšvihů. Je její oporou. Trochu toho pochopení by si zasloužil.


Záviš z Falkenštejna

Záviš z Falkenštejna je skutečná postava z našich dějin. Vzhledem k tomu, že žil na konci 13. století, tak zřejmě páchl, nijak často se nemyl, měl plnovous, pod kterým mu zůstávalo, kdo ví co. Ale zase to byl rytíř, jezdil na koni, nosil brnění a uměl zacházet s mečem, takže měl zřejmě svaly.



Zřejmě by pro mě zůstal pouhou postavou z historie nebýt Ludmily Vaňkové. Ta Záviše obdařila takovým charismatem, že záporné emoce si k němu mohou uchovat snad jenom skalní příznivci nemanželského syna krále Přemysla Otakara II. opavského vévody Mikuláše. Je pravda, že jeho příběh i díky jeho vztahu s královnou vdovou Kunhutou láká všemožné romanopisce, ze stejných důvodů je u nich oblíbený i Jindřich z Lipé a jeho královna vdova Eliška Rejčka. Ale skutečný Záviš na rozdíl od skutečného Jindřicha má jedno velké plus. Byl vdovec, takže když provozoval techtle mechtle s Kunhutou, nepodváděl svoji manželku.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Seina Seina | Web | 5. srpna 2015 v 9:32 | Reagovat

Matthewa MacFaydena jsem hned žrala a to ani nevím, kolik mi bylo, když Pýcha a Předsudek vyšla. Asi už tehdy byla představa bohatého, tajemného a tak citlivého muže, lákavá.

2 Lisi Lisi | Web | 5. srpna 2015 v 19:03 | Reagovat

[1]:Je skvělý. Hezky jsi to vyjádřila. Jak říkám, mně seznámil s původním panem Darcym právě on. Některé ale Colin a možná že i někdo další.

3 Králičí máma píše Králičí máma píše | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 11:49 | Reagovat

Krom pana Darcyho a pana Darcyho "neznám" ani jednoho z vyjmenovaných :-D

Můj literární muž k pomilování (i když někdy by potřeboval proplesknout :-D ) je Alexandr Barrington (Bělov) z knižní trilogie The Bronze Horseman

4 Lisi Lisi | Web | 6. srpna 2015 v 16:22 | Reagovat

[3]: O této trilogii jsem slyšela, ale bohužel zatím nečetla. Má takový příběh, co mě hned zaujme.

5 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 19:00 | Reagovat

Musím se přiznat, že znám pouze pana Darcyho... a to ani ne "osobně", zůstala jsem nepolíbená jak filmem tak knihou... Za mě by určitě na prvním místě zvítězil anděl Daniel ze série Andělé od Lauren Kateové. Příběh není nic moc, ale to, jak jsem si ho vykreslila... prostě ideální muž s křídly :D

6 Lisi Lisi | Web | 7. srpna 2015 v 11:46 | Reagovat

[5]: Tak tuhle sérii vůbec neznám.To osobní vykreslení je důležité.

7 Miloš Miloš | Web | 8. srpna 2015 v 23:28 | Reagovat

Ty jsi tedy znalá filmů!
Já můžu s jistotou říct jen to, že Colina Firtha si pamatuji z Formanova filmu Valmont podle románu v dopisech Nebezpečné známosti.
Záviše z Falkenštejna jsem kdysi viděl ztvárněného v televizní inscenaci Janem Kanyzou. Ten se ženám dost líbí a sex-appeal má i ve vyšším věku. V té inscenaci mohl mít kolem 40 a asi ani ty bys nebyla zklamaná.

8 Lisi Lisi | Web | 10. srpna 2015 v 11:03 | Reagovat

[7]: Tak že hrál Záviše Kanyza, to jsem nevěděla. Záviše jsem ve filmu neviděla, takže si ho uchovávám čistě literárně, A to si ještě vybírám, aby v tom nebyl za největšího padoucha, jak ho někteří taky zpracovávají. Proto se mi líbí Záviš Ludmily Vańkové.

9 Ducii Ducii | Web | 10. srpna 2015 v 19:42 | Reagovat

Přiznám se, že jsem nikdy nepochopila, co všichni mají na austenovském panu Darcym. Mě nějak nezaujal.. Nicméně bridgetovský pan Darcy je boží :-) Ostatní neznám.

10 Van Vendy Van Vendy | Web | 12. srpna 2015 v 0:11 | Reagovat

Vyjma neskutečného pana Darcyho a skutečného Záviše z Falkenštejna neznám asi nikoho... a díky tobě jsem poznala pár zajímavých postaviček. Zaujalo mě připodobnění Geoffreyho a Joanny k Peyracovi a pitomé Angelice. Páč jsem Angeliku četla, tak vím, že byla pitomá jen v citové sféře, jinak jí to myslelo náramně dobře. Ale zase, kdyby byla tak chytrá a vnímavá v citové sféře, asi by to Gollonovi zabalili hned ve čtvrtém díle, kde proběhlo jejich první osudové setkání po letech, kde on ji poznal a ona jeho ne. Nojo.
Pana Darcyho v podobě Colina Firtha také můžu, dokonce i pana Darcyho v Deníku Bridget. Charismatickej chlap. Ale líbil se mi i zadumaný a lehce přezíravy Darcy z roku 2005. Notabene, zvlášť když pod drsnou slupkou se skrývalo gentlemanské srdce. :-) A nějaký ten zámek k tomu taky není k zahození.
Pana Greye bych kupodivu nebrala. Ač záhadný, ač bohatý, v okamžiku, kdy by vytáhl pouta, brala bych roha.
Záviš patrně trpěl nectnostmi, které jsi popisovala. I když Eliška Rejčka ho možná trochu dokopala k tomu, aby se upravil, než k ní vejde. Mám dojem, že domácí koupele sice nebyly v oblibě, ale láznění a lazebnice ano...
A k poznámce o Ludmile Vańkové - musím říct, že díky jí jsem taky této osobě přišla na chuť, ale oblíbila jsem si i další skutečné postavy z té doby a díky ní jsem konečně přestala mít ve jménech maglajz. Zvlášť pokud šlo o Václavy. :-)

11 Lisi Lisi | Web | 15. srpna 2015 v 18:30 | Reagovat

[9]: Mně zaujal austenovský Darcy díky jeho představiteli, knihu jsem potom četla už s jeho představou, nevím, jak by to bylo obráceně. Bridgetin je skvělý.

12 Lisi Lisi | Web | 15. srpna 2015 v 18:33 | Reagovat

[10]: Angeliku jsem nečetla, ale díky tvé odpovědi vidím, že moje přirovnání skutečně sedí. Joanně to jinak pálí, vyřeší dost složitých věcí. Ale ta pitomost v citové oblasti, zasloužila by nějak popostrčit.
Tak jsem neuvažovala, že když šel Záviš za Kunhutou nebo Jindřich z Lipé za Rejčkou, tak asi přišli vyšňoření od lazebnic. Ty dámy si to určitě zasloužily.
Ludmila Vaňková je dokonalá, díky ní jsem se pustila do soukromého pátrání po Ronovcích a především Lichtemburcích. Díky ní vypadají jako velcí sympaťáci.

13 Aidee Aidee | Web | 8. října 2015 v 21:42 | Reagovat

Ano, ano, Lev má prostě něco do sebe :D. (Ten Tom Hardy tomu v tom filmu opravdu pomohl, je třeba říci). Pan Darcy je klasika (kterou sdílím), a ten Záviš mě pobavil :D. Ale úplně tě chápu, já mám to samé s Napoleonem. Stále láme křehká dívčí srdce, i po tolika letech.

14 Lisi Lisi | Web | 10. října 2015 v 8:34 | Reagovat

[13]: S tím Napoleonem si mi udělala radost. To už by pomalu bylo na to udělat nějaký průzkum, něco jako TOP 10 mužů historie. Navíc u nich je jistota, že se hodnotí podle toho, jací byli (nebo my si to o nich alespoň myslíme, než jak vypadali, protože co si budeme povídat, obrazy nám dají pouze přibližnou představu o vzhledu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama